21. 03. 2010

Rozhovory, videa a fotky z koncertu Bratrů Ebenových

Zde je video od Televize JS:
http://www.televize-js.cz/…0317_1_b.wmv

Zde je rozhovor s Markem Ebenem: Zde je videosestřih z koncertu:

a zde jsou fotky Miloše Šálka:
http://www.jazzinec.cz/…i_71/80.html

A zde je přepis rozhovoru:

PROČ JSTE PŘIJALI POZVÁNÍ NA JAZZINEC?

Myslím si, že je čest hrát na Jazzinci. Když si představím, že tu hrál Victor Bailey … Vždycky jsou tu úžasná jména. Když vás zařadí do takového kontextu, tak si to jako kapela považujeme za čest, že tu můžeme hrát. Taky je tu výborné publikum. Ono vždy, když někdo udrží takovou tradici, on Trutnov není zas tak velké město, na pořádání mezinárodního festivalu takhle obsazeného, to je co říct. Na publiku je vidět, že už jsou naposlouchaní, že jsou výborní partneři. Samozřejmě, hraje se vám tak dobře, jaké máte publikum.

PODLE POŘADATELŮ FESTIVALU JSTE JEDNOU Z NEJZVLÁŠTNĚJŠÍCH ČESKÝCH SKUPIN. JE TO ZAŘAZENÍ PŘESNÉ?

Asi jo. My to moc neřešíme. Jsme rádi, když přijdou lidi. To je hlavní, co nás potěší. Má cenu hrát, dokud chodí lidi. Ale kam by se měla šoupnout naše muzika, do jakého šuplíku, nevím. Je to ovlivněné tím, z čeho jsme vycházeli, v čem jsme vyrůstali. Táta – soudobá vážná muzika, strejda Ilja Hurník – interpret Janáčka, Ravela a Debussyho. Kolem nás šla spousta nejrůznějších druhů muziky. My poslouchali jazz, Zappu a všechno možné, to se na naší muzice asi taky podepsalo.

MÍCHÁNÍ HUDEBNÍCH STYLŮ JE NA JAZZINCI DOCELA BĚŽNÉ. VYSVĚTLETE NÁM ALE – HRA NA TRAVERZU, ROURU NEBO STĚNY NAHRÁVACÍHO STUDIA -JAK TO VZNIKNE?

Vzniklo to jako z nouze ctnost. Původně jsem tam chtěl dát reálné pracovní zvuky, nějaké soustruhy a bagry. Měli jsme celé cédéčko, kde ty zvuky byly nahrané. Ale vůbec to nefungovalo. Řekli jsme si: nedá se nic dělat, musíme to vzít do teplejch. Chodili jsme okolo studia po dvoře a hledali nějaké krámy, do kterých by se dalo bušit. Co jsme našli, na to hrajeme.

JSTE AUTOREM VĚTŠINY SKLADEB. KDE BERETE INSPIRACI?

Většinou ze života. Spousta písní je ze života. Třeba Houston. Balil jsem se na zájezd a přesně tak probíhal dialog s mojí ženou. Já na tom dělám – to je rovněž takový životní pocit. Před nahráváním předchozí desky už firma poměrně tlačila, že jestli už to máme, a kdy půjdeme do studia. Tak to je přesně, co jim říkáte: Jo, dělám na tom. Všichni na tom pořád děláme. Z tohoto životního pocitu je zase tato píseň.

VAŠE PÍSNĚ JSOU PLNÉ HUMORU, ASPOŇ TAK TO VNÍMÁ PUBLIKUM. CO KOLEGOVÉ V KAPELE? VNÍMAJÍ TO TAK, KDYŽ JE POPRVÉ PŘINESETE NEBON ZAHRAJTE?

Většinou ano, ale mám z toho vždy strašnou trému. Pro mě je to jedna z největších zkoušek, když nesu novou píseň do kapely. Všichni tam sedí, neberou si moc servítky. Hrajete to tam, ani to ještě pořádně sám neumíte. Nejsem moc potivý typ, že bych se zpotil za koncert, to ani moc ne. Ale když hraju novou píseň, tak na mě za ty dvě minuty není nit suchá. Vždy si připadám, jako když byl člověk u odvodu, nastoupil před odvodní komisi, nahý před ty lampasáky.

A JAK JSTE SI PŘIPADAL PŘED TRUTNOVSKÝM PUBLIKEM?

Příjemně, je vidět, že už je poučené, už něco slyšelo a nemusíte mu všechno servírovat takříkajíc na lžíci až do úst. Je to publikum, které si domyslí a dovtípí, stačí naznačit. To mám rád. Jsem vždy potěšen, když to nemusíte všechny poenty dotáhnout až do toho smrtícího konce, že to teda všechno řeknete až do konce, když se divák chytne o něco dřív. A to tady nebyl žádný problém.

ORGANIZÁTOŘI PROZRADILI, ŽE JSTE SI NA KONCERT PŘIVEZLI VLASTNÍ ZÁZEMÍ, TŘEBA KÁVOMAT. PROČ?

Tím jak stárneme, tak přece jen okolo padesátky začínají tyto věci nabývat větší důležitosti. Jsme všichni ženatí, máme děti a nechceme si kazit rodinné životy, takže tuto oblast necháváme být. Pak zbývá kafe a občas nějaké dobré pití. Kluci jsou velcí fajnšmekři na kafe, potrpí si na dobré kafe, no tak došlo k tomu, že sebou ještě vozíme pressostroj. Jako kdybychom těch krámů neměli dost. Už se taktak vejdeme do mikrobusu, a my ještě vozíme pressostroj a panákovník.

A jedna zajímavost na závěr:

Všimli jste si reliéfu na pódiu vytvořeného z log Jazzince? To nebyla náhoda, ale záměr grafika Petra Kutáčka.
Schválně, co to znázorňuje:

správná odpověď – 3E jako 3 bratři Ebenové  – nebo  – Bra3Ebenové