Festivalové semifinále
Martin Brunner Trio (Česká republika)
Jaký táta, takový syn. Zatímco ale táta Martin Brunner hraje na flétnu
a vede královehradecký festival Jazz Goes Town, syn Martin Brunner, ten co se
svým triem přijíždí na Jazzinec, sedí za klavírem.
Začal sice studovat klasiku, ale nakonec zběhl k jazzu a prošel
třídami Matěje Benka a Milana Svobody.
„Martin je podle mne jeden z nejoriginálnějších a nejcílevědomějších mladých jazzových skladatelů a dokáže pro svou hudbu nadchnout i své spoluhráče,“ pochválil ho ten úplně první učitel, klavírista Karel Růžička.
Trio vzniklo na podzim roku 2007 v Praze, na půdě Konzervatoře Jaroslava
Ježka, společně s bubeníkem Petrem Mikešem a slovenským basistou Martinem
Kapusníkem.
Mezitím získali nejedno ocenění: například za skladbu Behind The
Clouds ze stejnojmenného alba převzali cenu „Nejlepší jazzová skladba
roku 2010“ v soutěži pořádanou OSA / Bohemia Jazz Fest.
„Hrají výhradně vlastní tvorbu, v níž, jak sami říkají,
se snaží reagovat na vývoj v současném světě hudby, a to nejen jazzové.
Je to znát hned od prvního tónu. Harmonie znějí moderně a rytmy jsou
často všelijak nepravidelné, což je v posledních letech velký trend.
Avšak i přesto, že slyšíme vlivy veličin jako E. S. T. nebo Brada
Mehldaua, má hudba tria svůj vlastní styl. Ten je výsledkem spojení
inspirace a kreativity, jež je zde dostatečná na to, aby výsledek nebyl
pouhým kopírováním známých jmen,“ čteme v jedné z mnoha
nadšených recenzí o desce Behind The Clouds, na kterou všech devět skladeb
složil Brunner.
„Klasická jazzová tradice se svou energií a dynamikou je stále
ještě s námi. Ale dnes se spojuje se stále rostoucí kompoziční erudicí
muzikantů, kteří na scénu teprve nastupují. A to je případ Martina
Brunnera a jeho tria,“ napsal o nich nestor domácí jazzové
kritiky Lubomír Dorůžka.
Štěpánka Balcarová & Inner Spaces (Česká republika/Polsko)
Polský jazz měl ve světě vždycky značný zvuk, poslední dobou ho zesilují také čeští muzikanti studující na tamních prestižních školách. Trumpetistka Štěpánka Balcarová se navíc v Polsku uvedla víc než dobře: získala hráčské ceny na festivalech Jazz nad Odra i na festivalu Krokus v Jeleniej Górze.
„Poláci jsou rádi, že se u nich učí Češi, protože mají
výbornou úroveň a momentálně jim zdvihají laťku,“ myslí si
kontrabasista Jaromír Honzák.
Nejprve studenti pražské konzervatoře Jaroslava Ježka, dnes hudební
akademie v Katowicích – Štěpánka Balcarová, pianista
Vítek Křišťan a saxofonista Luboš
Soukup – založili kapelu, o které se na polské jazzové scéně
mluví v superlativech.
Inner Spaces s polskou rytmikou – kontrabasista Max
Mucha a bubeník Grzegorz Maslowski – vystupují
především v Polsku, ale jejich sláva dorazila už i do Čech, kde také,
konkrétně v ostravském studiu, natočili debutové album, které by kvintet
měl představit už na Jazzinci.
Inner Spaces ve vlastní repertoáru zúročují jak vlivy české a
polské jazzové školy, tak zájem o klasiku a tradiční hudbu.
„Skladby jsou poměrně dost prokomponované s danou stavbou, ale samozřejmě v nich hraje velkou úlohu improvizace. Poslední dobou se snažíme rozvíjet i kolektivní improvizaci a některé skladby jsou založeny na free komunikaci. Někdy přijdeme na zkoušku s jasnou vizí, jak chceme, aby skladba zazněla, někdy se skladba ale dotvoří nebo přetvoří během zkoušky," říká Štěpánka Balcarová, čímž svým způsobem potvrzuje okřídlený názor Jaromíra Honzáka, že jazzové kapely nezkouší, ale rovnou hrají. A na něm a vzájemné tvůrčí interakci stojí i hudba Inner Spaces.
ERIC TRUFFAZ PARIS PROJECT (FR)